Školská rada

Každý pedagogický pracovník má vztah ke „své“ školské radě (ŠR). Možná je to nadšení, možná lhostejnost, možná nechuť, možná něco jiného, ale nějaký vztah to je. Nejméně jednou za tři roky se musí rozhodnout, zda půjde k volbám, případně koho bude volit, někteří pedagogičtí pracovníci zvažují, zda budou kandidovat. V období mezi volbami jde o rozhodování, zda vůbec ŠR věnovat pozornost, zda se na ni s něčím obrátit a jak se o ŠR vyjadřovat, když je její činnost tématem diskuse ostatních lidí ve škole.

Základní škola porušila volební řád školské rady, nebyla dodržena lhůta u voleb do školské rady, stanovená volebním řádem – nebyla dodržena 15denní lhůta pro zveřejnění listiny kandidátů (potvrzeno šetřením ČŠI). Zákonní zástupci namítají neplatnost voleb a nutnost volby do školské rady zopakovat, jelikož byli kráceni na svých právech seznámit se s kandidáty. Je opravdu nutné volby zopakovat, pokud na tom zákonní zástupci trvají, nebo je možné chápat nedodržení lhůty, stanovené ve volebním řádu v rovině nedodržení tzv. pořádkové lhůty, nemající právní následek? Zákonní zástupci poukazují na to, že pokud by tyto lhůty byly vnímány jen jako pořádkové, nemají potom pravidla volebního řádu žádný význam.

Školská rada je orgán školy, jejíž zřízení u vybraných organizací vyžaduje školský zákon. Ten popisuje také strukturu jejího složení a pravomoce. Ačkoliv může být školská rada vnímaná jako „byrokratický“ orgán, bez jehož existence by se škola obešla, může hrát pro rozvoj školy pozitivní roli.

V minulém čísle jsme se věnovali postavení školské rady (ŠR) ve vzdělávacím systému jako celku i v ekosystému jednotlivých škol. V tomto článku se budeme věnovat postavení učitele v systému školy coby instituce, která jen „nepřipravuje na život“, ale je sama životním prostorem.

Školské rady přispívají k rozvoji škol. Zároveň brání zájmy všech zapojených aktérů.

Školská rada (ŠR) je z pohledu zákona po řediteli nejsilnější orgán školy. Velká část učitelů je ale vůči ŠR značně skeptická. Připravená série článků se zabývá otázkou, zda je to způsobené jejich zkušenostmi, jejich osobním přístupem nebo třeba nastavením školské rady v systému vzdělávání a ekosystému školy. Série bude zakončena tipy na řešení rozmanitých situací týkajících se ŠR z pohledu učitele.

Může se zástupce zřizovatele (zástupci spolku zřizující školskou právnickou osobu; případně rada školské právnické osoby) pohybovat bez svolení ředitelky školy po škole s cílem hodnotit pedagogické postupy? Je také možné, aby si zřizovatel vynucoval setkání s učiteli za účelem hodnocení vzdělávacího procesu? Je možné toto odmítnout a raději nabídnout nějakou formu zprostředkování informací od vedení? Skola je soukromá, je školskou právnickou osobou a zřizovatelem je zapsaný spolek.

Zřizovatel školy má dvě základní pravomoce: kontrolní a hodnoticí. Kontrolní činnosti jsou v praxi zřizovatelů běžně známé, hodnocení škol bývá méně využívané a je také z různých důvodů komplikovanější. Shrnujeme oblasti, kde má zřizovatel zákonem stanovené jasné povinnosti, i oblasti, v nichž se může angažovat, pokud na to najde odborné kapacity. Článek vychází z nové online publikace Kápézetka – Průvodce pro zřizovatele škol, kterou vydal EDUin.

Školská rada je popelkou české vzdělávací soustavy. Je součástí každé základní, střední a vyšší odborné školy, ale je často schovaná před zraky ostatních, nebo se dokonce sama schovává. Je to dítě radikálních změn, které přinesl školský zákon z roku 2004. Oproti ostatním institucím (ředitel, ČŠI nebo MŠMT) ale nemá nikoho, kdo by se o ni staral. Nemá vlastní kancelář, rozpočet nebo metodickou podporu. Je odkázána na ředitele, který má povinnost zajistit podmínky pro její činnost. Ten k ní ale má „zákonitě“ ambivalentní postoj. Zákon totiž dává školské radě moc, která může mít významný vliv na ředitele a jeho práci.

Jsme soukromá základní a střední škola s právní formou zapsaného ústavu. Školskou radu máme v této chvíli jednu společnou šestičlennou, tj. 2 zástupci za každou třetinu, toto zatím plánujeme zachovat i do budoucna. V roce, kdy byla jmenována, jsme měli pouze ZŠ, nyní máme i SŠ. Za cca 1/2 roku končí ŠR funkční období a čekají nás nové volby. K této situaci bychom se chtěli zeptat na pár věcí k volbě do ŠR a k jejímu fungování. Kvůli lepšímu strukturování odpovědi jsem dotaz rozložil do několika podtémat. Je v pořádku, pokud volební řád stanoví omezení, že jeden zákonný zástupce (nebo zletilý žák) ucházející se o místo v ŠR musí být za ZŠ a jeden za SŠ? Mohou být voliči omezeni tak, že volí zástupce jen za ZŠ nebo jen za SŠ podle toho, kde mají dítě? Stejná otázka, jen na pedagogické pracovníky – může být jeden vyučující za ZŠ a jeden za SŠ? Může být volba hlasu pedagogického pracovníka omezena jen na zástupce druhu školy, ve které pedagogicky působí? Co když učí na obou? Na koho je vázaný hlas – na žáka, nebo na zákonného zástupce? Typová situace – rodina, 2 rodiče a 3 děti, nejstarší dva jsou žáky naší SŠ, třetí je žákem naší ZŠ – kolik má taková rodina hlasů do ŠR? Jak se tato situace změní, pokud nejstarší dítě je/není plnoleté? Má vedení školy možnost nějak zasáhnout v případě, že školská rada nekoná nebo se aktivně staví proti škole, např. zamítne (nebo jen neprojedná) výroční zprávu školy nebo školní řád, čímž ohrozí získání provozní dotace na příští rok? Myslím tím nad rámec § 168 odst. 3 ŠZ? Když učitelka, která je zástupkyní ped. pracovníků ve školské radě, odejde na mateřskou dovolenou, přestává být automaticky pedagogickým pracovníkem a ředitel musí vyhlásit doplňovací volby? V tom případě ke kterému datu? Nebo je to na rozhodnutí učitelky a v případě, že se rozhodne v činnosti pro ŠR dál pokračovat, v ní i nadále může (resp. musí) zůstat? Podle § 167 odst. 9 písm. d) ŠZ skončí funkce člena ŠR v případě opakované neomluvené neúčasti, pokud to stanoví volební řád. Kdo je ten, který rozhodne o naplnění tohoto ustanovení? Ředitel školy se jednání ŠR nemá právo účastnit (pouze povinnost, je-li předvolán dle § 167 odst. 7), takže se o tom nemá jak dozvědět. ŠZ říká, kdo u neveřejných škol plní úkoly zřizovatele směrem k ŠR na dvou místech – § 167 odst. 2 a § 168 odst. 4, oba jsou vztažené ke konkrétním větám zákona. Kdo stojí ve funkci zřizovatele v ostatních případech, např. § 167 odst. 9 písm. b) nebo § 168 odst. 1 písm. h), resp. i) ŠZ? Existuje obecný právní názor na to, kdo u neveřejné školy plní funkci zřizovatele (mimo těch několik málo konkrétních případů, kde to ŠZ přímo říká)? Je to ředitel? Ten, kdo ředitele jmenoval do funkce? Zakladatel ústavu? Pokud žák, jehož rodič je členem ŠR, absolvuje 9. třídu naší ZŠ a je od září přijat na naši SŠ, je to v kontextu předchozích otázek možné, případně nutné vykládat jako naplnění § 167 odst. 9 písm. f) ŠZ?

Mimořádná opatření

Chystáme volby do školské rady naší ZŠ. Tedy i volby zákonných zástupců nezletilých žáků do školské rady. Zájem o práci ve školské radě naší ZŠ, projevila jedna maminka, jejíž dítě není žákem naší základní školy.  Zatím (i od 1. 9. 2021) dítě navštěvuje naši MŠ. Proto jsem, té paní odpověděl, že nemůže členem školské rady jako zástupce zákonných zástupců nezletilých žáků (pokud by byla zvolena). Ale později jsem zjistil, že §167 Školského zákona tuto variantu neřeší. Prosím, může tedy výše uvedená maminka: kandidovat do školské rady na člena zákonných zástupců nezletilých žáků (když její dítě není žákem naší ZŠ)? Naše školská rada je tříčlenná. Třetinu členů školské rady jmenuje zřizovatel, třetinu volí zákonní zástupci nezletilých žáků  a třetinu volí pedagogičtí pracovníci dané školy.

Právní předpisy, informace, judikatura

Právní předpisy, informace, judikatura

Je v rámci kompetencí školské rady možné zadávat průzkum mezi žáky školy bez souhlasu vedení školy? Doslova cituji obdržené info od předsedkyně školské rady: "O podobný autoevaluační elaborát žádám i zástupkyni studentů ŠR, která provede cílený průzkum mezi našimi studenty, který se bude týkat vyhodnocení výuky a vzdělávání z jejich úhlu pohledu, jak v době distančního studia, tak i před ním."  Ředitel školy byl jen informován o započatém průzkumu, nikoliv o jeho formě, zadání a rozsahu.

Má ředitel školy právo volit zástupce za pedagogické pracovníky do školské rady?