Střední článek podpory

PaedDr. Tomáš Bouda zúročuje své dlouholeté zkušenosti z působení ve školské správě a předkládá čtenářské veřejnosti publikaci Jak české školství spravovaly školské úřady a co z toho plyne pro Strategii 2030+ (71 stran textu a přílohy) zaměřenou na stále živou problematiku středního článku státní správy ve školství.

Střední článek podpory působí od března 2024 v celé České republice. Projekt, jehož hlavním cílem je přímá metodická podpora škol a zřizovatelů, odstartoval 1. července loňského roku jen s několika málo zaměstnanci. Personální obsazení týmu, a to zejména v krajích, proto bylo a stále je největší prioritou.

Společnost Wolters Kluwer vydala publikaci „Jak české školství spravovaly školské úřady a co z toho plyne pro Strategii 2030+“.

V předchozím čísle Řízení školy jsem představil analýzu, kterou EDUin vydal v rámci svého pravidelného Auditu vzdělávacího systému. V minulém článku jsem se věnoval podmínkám naplňování Strategie 2030+ jako celku, dnes vám nabízím nezávislý pohled na jednotlivé implementační karty Strategie a zhodnocení efektivity zvolených opatření i způsobu jejich realizace. Jak je naší tradicí, nabízíme i doporučení, co zlepšit, abychom ve druhém implementačním období byli úspěšnější.

Je reálné očekávat, že opatření doposud naplánovaná ve Strategii 2030+ dokáží zajistit podstatné zlepšení vzdělávacích výsledků a rovných šancí žáků? V Partnerství pro vzdělávání 2030+ se domníváme, že spíše nikoli. Proto přicházíme s vlastním návrhem na posílení systému vedení a podpory škol. V článku shrnujeme hlavní teze návrhu a zveme vás, abyste se zapojili do veřejné konzultace, která začne 21. září.

Uvažuje-li se o zřizování středního článku (např. podpory MŠMT), je nezbytné mít dobrý přehled o středních článcích, které už v našem fragmentovaném a decentralizovaném systému existují. Jedním z takových středních článků jsou obce, v nichž specifickou kategorii představují obce s rozšířenou působností (ORP). Proto bylo za účelem vytvoření přesnější představy o činnostech a kapacitách obcí zřizujících školy provedeno na jaře a začátkem léta 2021 online dotazníkové šetření, v rámci něhož byly osloveny všechny obce zřizující školy včetně zástupců ORP z útvarů, které mají ve své gesci školství („odbory školství“). Tento článek se zaměřuje na popis potenciálu ORP plnit roli středního článku jakožto obecného konceptu podpůrné struktury pro školy bez vazby na současné či aktuálně plánované aktivity MŠMT, v kontextu personálních kapacit ORP, jejich aktuálního využití a s přihlédnutím k realitě systému škol v jednotlivých regionech.

Uvažuje-li se o zřizování středního článku1) (např. podpory MŠMT), je nezbytné mít dobrý přehled o středních článcích, které už v našem fragmentovaném a decentralizovaném systému existují. Jedním z takových středních článků jsou obce, v nichž specifickou kategorii představují obce s rozšířenou působností (ORP). Proto bylo za účelem vytvoření přesnější představy o činnostech a kapacitách obcí zřizujících školy provedeno na jaře a začátkem léta 2021 online dotazníkové šetření, v rámci něhož byly osloveny všechny obce zřizující školy včetně zástupců ORP z útvarů, které mají ve své gesci školství („odbor školství“). Tento článek se zaměřuje na personální kapacity ORP a vytíženost kapacit typizovanými činnostmi.

Dlouhodobě bývám dotazován, proč byly školské úřady (ŠÚ) zrušeny. Zejména po vzniku krajů jsem byl ve funkci vedoucího odboru školství krajského úřadu takto dotazován i starosty obcí. Zjištění jediného relevantního výzkumu o ŠÚ (1996, doc. Malach, MU), ze kterého vyplynulo, že za opodstatněné považuje ŠÚ 95 % ředitelů a 70 % starostů, dokládají úspěšnost odvětvové řízení školství, která v nějaké míře stále rezonuje. Pokusím se stručně shrnout příčiny, proč ŠÚ 90. léta nepřežily.

Ve Strategii vzdělávací politiky ČR 2030+ můžeme číst: „V průběhu přípravy Hlavních směrů vzdělávací politiky jsme mnohokrát a opakovaně narazili na požadavek opětovného zřízení školských úřadů, které by koordinovaly školy v daném území, poskytovaly jim cílenou podporu a zároveň sloužily jako ‚prodloužená ruka‘ MŠMT v regionech.“ Byl jsem ředitelem Školského úřadu (dále jen „ŠÚ“) Nový Jičín po celou dobu jeho existence, jako pamětník a přímý účastník éry odvětvového řízení školství se proto pokusím připomenout1) fakta a souvislosti, které zmíněný stálý zájem vysvětlují.

Střední článek podpory, který je ministerstvem školství pilotně ověřován v okresech Semily a Svitavy, cílí na zřizovatele, ředitele a vedení základních a mateřských škol. Co se za tímto poněkud složitým názvem skrývá? Co střední článek školám nabízí? Kde se s ním můžeme setkat? Jaká je jeho budoucnost? Na tyto i další otázky přinášíme odpovědi přímo ze Semilska a Svitavska.

Zásadní pro fungování středního článku podpory je jeho personální obsazení, a to lidmi z praxe, kteří rozumějí školám a jejich potřebám. 

O středním článku se diskutuje v souvislosti se státní vzdělávací Strategií 2030+. Jde o jedno z hlavních systémových opatření, které má pomáhat zlepšovat kvalitu učení dětí a začíná se již pilotně ověřovat v prvních dvou okresech ČR. Smyslem tohoto textu je přispět k diskusi o tom, proč střední článek potřebujeme a co má umět. Autor vychází ze zkušeností členů pracovní skupiny Střední článek v projektu Partnerství pro vzdělávání 2030+.

Jaké byly a jak nám školství prospívá?! Šest měsíců je z různých hledisek různě důležitý čas. Prvních šest měsíců v životě dítěte je velmi významných, miminko začíná být samostatnější, posiluje svaly a překypuje energií, připravuje se na budoucí první samostatné krůčky. Pro předškoláka je šest měsíců pravděpodobně 4 383 hodin, po které může objevovat, zkoumat a ověřovat, jak funguje svět. Pro školáka či studenta znamená šest měsíců pololetí, po které se učí, odevzdává dílčí výstupy a získává zpětnou vazbu od učitele. Pro nás dospělé je to čas, kdy se zacílíme a pracujeme, zvyšujeme si kvalifikaci a připravujeme další kroky pro úspěch činností. Pro Strategii, která trvá 10 let, je to kus života. Pojďme tedy zhodnotit, jak se jí podařilo první období života prožít (klidně optikou všech výše zmíněných pohledů).