Technologie

Už 14. listopadu proběhne čtvrtý ročník Global Tech Conference for Youth. A protože se kromě prezenční formy bude odehrávat i online, mají školy jedinečnou příležitost připojit se a žákům i učitelům zprostředkovat novinky ze světa technologií i inovací. „Podle studie BCG 80 % pracovních pozic, které budou potřeba v roce 2030, dnes ještě neexistuje. Co se tedy učit? Na co se připravovat? Kam vrhnout v rámci studia svoji energii? To jsou otázky, na které se řečníci konference snaží dát studentům odpověď. Nemají křišťálovou kouli, aby budoucnost předpověděli, ale sami aktivně pracují na tom, jak bude vypadat,“ říká zakladatel konference Martin Holečko, s nímž jsme si o akci povídali.

V tomto nepravidelném seriálu o vývoji umělé inteligence (AI) ve vzdělávání se snažím upozorňovat na zajímavosti, ale také na praktické aspekty dalšího vývoje, které se týkají práce učitelů a ředitelů škol. Dnešní článek se soustřeďuje na to, zda AI může vytvářet autorská díla, a na nový fenomén multimodální AI.

Učitelů, kteří zcela odmítají vpustit digitální technologie do svých hodin, je už minimum. Snižuje se i nejistota pedagogů. V některých školách však zatím chybí jasná koncepce, jak technologie smysluplně zařazovat do výuky v jednotlivých ročnících a předmětech, soudí Pavel Černý. Kromě toho, že vede 3. ZŠ v Chebu, působí jako lektor NPI ČR pro sborovny a lektor kurzů o využití technologií v přírodovědných předmětech v rámci podpory škol při zavádění IT do výuky a rozvíjení digitálních kompetencí žáků.

Tím, jak se mění doba, se proměňují i profese, které jsou pro středoškoláky a jejich rodiče atraktivní. Kdo z nich nechtěl být kosmonautem, herečkou nebo mistrem světa v ledním hokeji? Ale teď vážně: Zatímco obliba studia ekonomických či právních oborů rok od roku roste, s úbytkem studentů se v dlouhodobějším měříku setkávají profese z oblasti zemědělství či těžkého průmyslu. Některé specifické a do jisté míry exkluzivní vysokoškolské obory si nicméně udržují svou atraktivitu již celá desetiletí, i když se náplň jejich studia proměňuje. Mezi ně patří i nejstarší technicky orientovaný multimediální obor v Československu, který se původně jmenoval Rozhlas – film – televise a vznikl na Fakultě elektrotechnického inženýrství Českého vysokého učení technického v Praze, kde lze nejen audiovizuální techniku a technologie studovat dodnes.

Psychická nepohoda žáků a studentů je téma, kterému se aktuálně věnuje řada odborníků v praxi i výzkumu. Mnoho výzkumů dokládá, jakým způsobem se zhoršuje duševní zdraví adolescentů. Anna a Veronika se rozhodly, že s tím zkusí něco udělat. Založily Endlessly. Jak tato organizace zapadá to systému podpory o adolescenty? Jaké služby nabízí a co má navíc? Všemi těmito a dalšími otázkami nás v rozhovoru provede umělá inteligence, která dotazy pro zakladatelky Endlessly, s. r. o., navrhla.

Robotika se jako vědecká a technická disciplína zabývá roboty, jejich konstrukcí, výrobou a užitím. Úzce souvisí s elektronikou, mechanikou, mechatronikou a programováním. Je rychle se rozvíjejícím oborem. Stále častěji se objevuje i ve studijních osnovách mnohých středních a vysokých škol. Důvodem je nejenom potřeba seznámit studenty s novým a perspektivním oborem, ale i snaha probudit jejich zájem o techniku obecně, rozvíjet tvořivost, konstruktérské myšlení a technický cit.

Ohlédnutí za druhým pololetím školního roku 2022/23 nám přináší opravdu velkou radost. Intenzivně jsme pracovali na zdokonalování panelů ÁMOS a rozšiřování sítě, která má dosah již na 344 škol a 190 tisíc žáků. Průběžně jsme připravovali zajímavý a přínosný interaktivní obsah. Cílem je, aby každý žák vždy našel užitečnou novinku či inspiraci.

Největší koncentrace mladých talentů v oblasti robotiky bude příští týden k vidění při tradiční Robosoutěži – přesně řečeno v její jarní části určené pro základní školy a odpovídající stupně víceletých gymnázií. V Zengerově posluchárně Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze se ve středu 26. 4. 2023, ve čtvrtek 27. 4. 2023 a v pátek 28. 4. 2023 utká celkem 138 robotických vozítek z lega. Letošní soutěžní úloha má název Ping-pong a organizátoři soutěže slibují nejlepším týmům kromě výher ještě něco navíc – postup do superfinále na festivalu Maker Faire Prague, který se koná v červnu na pražském Výstavišti.

Profesionálové zabývající se digitálním vzděláváním se jednou za rok sjíždějí do Londýna, aby se zde seznámili s novinkami, navázali nové kontakty či prohloubili stávající spolupráci. Jaký byl letošní ročník?

V českých školách se již pátý školní rok úspěšně používá inovativní aplikace pro učení cizích slovíček WocaBee. Jejím autorem je mladý programátor Michal Ošvát, který se zároveň věnuje také pořádání online jazykových soutěží v základních a středních školách. Čtvrtý ročník soutěže Jazykový WocaBee šampionát nedávno skončil a účast i úroveň soutěže byly rekordní.

V rámci projektu podpořeného Technologickou agenturou České republiky „Nová metoda vzdělávání pro 21. století: Virtual-Co-Teaching“ pracoval tým katedry andragogiky a managementu vzdělávání PedF UK na smysluplném využití virtuální spolupráce mezi učiteli a odborníky a zjišťoval, jaké možnosti nabízí způsob výuky, při kterém je jeden vzdělavatel fyzicky přítomný a druhý virtuálně připojený. Celý projekt byl realizován od roku 2020 a výstupy byly průběžně publikovány v odborném tisku. Pro Učitelský měsíčník je nyní připravena krátká série tří článků, které metodu představí a ukážou její možnosti pro běžnou výuku v obvyklém školním prostředí. Nejprve se společně seznámíme se základy co-teachingu, následně si projdeme jeho výhody a nevýhody a v posledním díle si ukážeme konkrétní náměty na zařazení virtuálního co-teachingu do běžné výuky. V závěru seriálu čeká na čtenáře také QR kód, který je navede na připravené výukové hodiny a celou metodiku. Pokud vás tedy metoda zaujme, budete mít kde dále čerpat inspiraci a případně i kontakty, na které se obrátit pro další spolupráci a sdílení dobré praxe.

Tak se nám zase rozhořely diskuse na sociálních sítích. Po oficiální, poněkud zběsilé publikaci etického kodexu Učitelské platformy, ke kterému se hned připojili zástupci ministerstva, se vzedmula velká vlna připomínek, komentářů, různých pohledů a kritiky. Následně se vedou disputace, zda něco takového vůbec potřebujeme či v jaké podobě. (Velmi dobrá diskuse se objevila na LinkedIn.) Je smutnou skutečností, že jsme se k tomuto důležitému tématu dostali vlastně až přes dezinformace. Kdyby se v češtině nezačal tento novotvar poslední dobou používat až redundantně, nejspíš bychom o etickém kodexu zase ani neslyšeli.

Nárůst využívání digitálních technologií v průmyslu, ve vzdělávání i v domácnosti s sebou pochopitelně přináší celou řadu systémových otázek. K těm nepochybně patří úzká vazba mezi vlastnictvím digitálních technologií, jejich efektivní správou a uživatelskou přívětivostí. Většina dílčích zařízení je dnes alespoň na nějakou dobu připojena do různé infrastruktury, cloudů či jen k veřejnému internetu. Není dne, kdy by se v online prostoru neobjevil článek o nových hrozbách, virech, ransomwaru, phishingu či wishingu. Tato původně cizí slova se už stala součástí novodobé češtiny. Nemůžeme také zapomínat na otvírající se digitální propast mezi těmi, kteří mají k technologiím a internetu přístup, a těmi, kteří zejména kvůli svému sociálnímu statusu jednoduše nemají příležitost.

Digitální technologie jsou dneska všude, ve škole, v domácnosti, v průmyslu, na úřadech. Obklopují nás a bez jejich využití si už ani neumíme přítomnost představit. Denně volíme mezi bezpečností, efektivní správou a uživatelskou přívětivostí. Zkuste si vyplnit jakýkoli formulář, třeba při žádosti o příspěvek na bydlení, a zjistíte, že právě o této poslední funkcionalitě nejspíš na ministerstvu neslyšeli. Většina funkčních celků samozřejmě souvisí s připojením do různé infrastruktury, cloudů a k registrům, veřejným i neveřejným.

Jednou z možností, jak lze snížit riziko šíření infekcí ve školních zařízeních, je větší využití moderních technologií, jako je fotokatalýza.

V ÁMOS vision chceme, aby naše děti měly zářnou budoucnost. Proto byl obsah našeho vysílání na září ve znamení udržitelnosti. Na obrazovkách školních infocenter byly promítány informace o udržitelném rozvoji, globálních cílech nebo o správném způsobu, jak se zbavovat odpadu; dali jsme prostor i různým iniciativám (například Ukliďme Česko a festival Voda Moře Oceány). Chceme, aby Ámos nešetřil jen papír, čas a připínáčky, ale aby také žákům a studentům zprostředkovával pro život důležitá témata a vyzdvihoval skutečné hodnoty.

V oblasti Kolínska, se díky práci organizací MAS Podlipansko a MAS Zálabí, které tu působí, a za podpory města Kolín již několikátým rokem daří podporovat regionální vzdělávání v rámci projektu Místní akční plán vzdělávání. Jednou z jeho největších aktivit je podpora polytechnického a následně digitálního vzdělávání u předškoláků a dětí mladšího školního věku, a to formou programů Malá technická univerzita a Malá digitální univerzita (DIGI bez DIGI).

Cloudové technologie jako fenomén současného využívání technologií mají velký potenciál k tomu, aby pronikaly i do běžné výuky ne pouze v informaticky zaměřených předmětech.   

Na základě řady návštěv škol byl s pomocí spektrometru zjištěn plošný výskyt nízké osvětlenosti a nevhodné spektrální složení světla z běžně využívaných světelných zdrojů v dlouhovlnné červené a krátkovlnné modré a azurové části spektra, která výrazně ovlivňuje kognitivní výkon, zdraví, vitalitu, vizuální komfort a subjektivní spokojenost studentů, pedagogů a dalších zaměstnanců školy.

Elektronické karty se rychle stávají součástí běžného života. Většina lidí jejich existenci přijímá bez rozpaků a vůbec nepřemýšlí o tom, jaké problémy a otázky může taková karta přinést. Jen málokdo si uvědomí, že při vydávání takové karty dochází téměř ve všech případech ke shromažďování osobních údajů, a to nejen základních identifikátorů, které bývají na přední straně karty.