Dietní stravování

Příručka, která provede každé zařízení školního stravování přípravou a praktickým provedením dietního stravování, dotkne se nejdůležitějších témat a pomůže s praktickými aspekty přípravy dietní stravy. 

Vařit a pak sledovat, jak si pak malí strávníci pochutnávají na výsledném pokrmu, je velká radost. Děti mohou být hodně vybíravé, ale pokud jim jídlo chutná, dají to upřímně najevo. Rády zkouší a ochutnávají, dokud jim do toho nevstoupí překážka v podobě alergie nebo intolerance, to se strava musí promýšlet a z požitku je hledání potenciálního nebezpečí.

Protože těchto surovin máme díkybohu dostatek, rozdělíme si povídání pěkně na dvě části, abych vás nezahltila hned ze začátku roku. :)

V rámci úzké spolupráce Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy vznikla „Metodika poskytování dietní stravy v rámci školního stravování“.

Andrea Jakešová a Veronika Pourová mají poradnu s všeříkajícím názvem Ne hladu. Spolu se svým týmem nutričních terapeutek se snaží vyvracet nejrozšířenější výživové mýty. Píšou články, radí a vystupují na konferencích i v televizi. Jakých prohřešků se nejčastěji dopouštíme, proč není dobré pít alkohol každý den a jak se neztratit mezi radami a tipy na internetu? Nejen o tom jsme si povídali v našem rozhovoru.

Foodbloggerka Karolína Four prezentuje kulinářský svět líbivě, ale i s osvětou. Jako vystudovaná inženýrka výživy a kvality potravin zná své recepty i po nutriční stránce a svým čtenářům ráda říká věci bez obalu a se zaměřením na skutečně důležité informace. Její „Jediná kniha o jídle, kterou potřebujete“, jež mimo jiné vyvrací řadu mýtů a omylů ve výživě, se stala okamžitým bestsellerem.

Grilování je pojem, který je zejména českým srdcím velice blízký. Alespoň jednou za rok si takto připravené pokrmy dopřeje téměř každý z nás. S šéfkuchařem a grillmasterem Davidem Izákem jsme si povídali na téma možných hitů letošního léta, jaké jsou nejčastější chyby při grilování i co měl rád ve školní jídelně.

Legislativa od roku 2015 umožnila školám připravovat i některé diety pro děti s potřebou léčebné výživy. V zájmu bezpečí pro poskytovatele i konzumenty a v souladu s pravidly pro léčebnou výživu je nezbytná její ordinace lékařem (praktický lékař pro děti a dorost nebo lékař specialista). Tato ordinace/požadavek se specifikací potřebné léčebné výživy je nezbytný pro poskytovatele školního stravování. Nejčastěji se jedná o stravování pro děti s diagnostikovanou celiakií. Jde tedy o dietu s omezením lepku. Tato dieta, obzvláště ve školním zařízení, kde se nepřipravují svačiny, je nejjednodušší na přípravu a jsme proto přesvědčeny, že by ji bylo možné připravovat všude, kde je potřebná, tedy lékařem ordinovaná.

Legislativa od roku 2015 umožnila školám připravovat i některé diety pro děti s potřebou léčebné výživy. V zájmu bezpečí pro poskytovatele i konzumenty a v souladu s pravidly pro léčebnou výživu je nezbytná její ordinace lékařem (praktický lékař pro děti a dorost nebo lékař specialista). Tato ordinace/požadavek se specifikací potřebné léčebné výživy je nezbytný pro poskytovatele školního stravování. Nejčastěji se jedná o stravování pro děti s diagnostikovanou celiakií. Jde tedy o dietu s omezením lepku. Tato dieta, obzvláště ve školním zařízení, kde se nepřipravují svačiny, je nejjednodušší na přípravu a jsme proto přesvědčeny, že by ji bylo možné připravovat všude, kde je potřebná, tedy lékařem ordinovaná.

Pokud nemá dítě žádné dietní omezení, musí se v době podávání stravy stravovat s ostatními? Tedy pokud je v mateřské škole přítomno. Aktuálně se mi jedná o různá stravovací specifika (vegetariáni, záležitosti náboženské, apod.). Právní předpisy připouštění pouze donášení vlastních pokrmů u dietních omezení? Otázkou je také financování. Je možné uvést dítě s dietním omezením, vlastní stravou do „výdejny“ – v rámci zahajovacího výkazu?

A máme to tu opět zavádět dietní stravování do naší školní jídelny, nebo ne? Budeme s tím mít problémy? Znamená to pro nás více práce? Je to vůbec v podmínkách naší kuchyně uskutečnitelné? A kdo uhradí ty obrovské náklady na nutričního terapeuta?

Určitě znáte ve svém okolí někoho, kdo má celiakii (autoimunitní onemocnění tenkého střeva) nebo atopickou alergii na lepek. V obou případech je nutné vyloučit ze stravy lepek. Pokud se jedná o dospělého, asi to vzhledem k povinnosti značení alergenů, a to nejen na surovinách, ale i v restauracích na jídelních lístcích, úspěšně zvládne. Co ale pokud se jedná o dítě školou povinné, nebo dokonce dítě ve školce? Nejenže úplně nerozumí, proč nemůže jíst to co ostatní děti, ale ještě je mnohdy vyloučeno z kolektivu při školním stravování, protože většina pokrmů lepek obsahuje.

Před třemi lety vešla v platnost vyhláška o školním stravování, která umožnila poskytování dietního stravování v rámci školního stravování. I přes veškerou snahu o informovanost se stále šíří dezinformace, které v mnoha případech nejsou založeny na nevědomosti, ale na záměrném zkreslování pravdy, tak, aby nemuselo býti vyhověno. Mezi nejčastější výmluvy patří: dietní stravování nemusíme poskytovat, je to finančně náročné, potřebujeme oddělené prostory, nemusíme u dětí s dietním režimem sledovat žádné výživové hodnoty pokrmů, rodiče podepíší nezávadnost za donesou stravu, a tím to pro nás hasne… Jak to tedy je u mateřských škol? Publikujeme článek ze Speciálu pro školní jídelny časopisu Řízení školy (3/2018)

Vybraná školská zařízení (ZŠ, MŠ, ŠJ jako samostatné právní subjekty) ve městě Brně již mnoho let vycházejí vstříc dětským strávníkům, kteří potřebují speciální dietu nebo trpí alergiemi či nesnášenlivostí různých druhů potravin. Ve školských zařízeních ve městě Brně se nejčastěji připravují bezlepkové, bezlaktózové a diabetické pokrmy. Mezi nejčastější alergie patří alergie na vejce, ořechy, citrusy, ryby, kakao. V případě zmíněných alergií není připravována speciální strava, pouze jsou tyto potraviny vyloučeny z jídelníčku.

Před třemi lety vešla v platnost vyhláška o školním stravování, která umožnila poskytování dietního stravování v rámci školního stravování. I přes veškerou snahu o informovanost se stále šíří dezinformace, které v mnoha případech nejsou založeny na nevědomosti, ale na záměrném zkreslování pravdy, tak, aby nemuselo býti vyhověno. Mezi nejčastější výmluvy patří: dietní stravování nemusíme poskytovat, je to finančně náročné, potřebujeme oddělené prostory, nemusíme u dětí s dietním režimem sledovat žádné výživové hodnoty pokrmů, rodiče podepíší nezávadnost za donesou stravu, a tím to pro nás hasne... Jak to tedy je u mateřských škol?

Vzhledem k tomu, že již mám v několika ZŠ i MŠ nastaven systém dietního školního stravování, ráda bych vám přiblížila, jak v praxi probíhá spolupráce nutričního terapeuta (NT) s vedoucí školní jídelny v případě zájmu o nastavení dietního školního stravování, a to krok za krokem.

Vzhledem k tomu, že již mám v několika ZŠ i MŠ nastaven systém dietního školního stravování, ráda bych vám přiblížila, jak v praxi probíhá spolupráce nutričního terapeuta (NT) s vedoucí školní jídelny v případě zájmu o nastavení dietního školního stravování, a to krok za krokem.

O tom, že zavedení dietního stravování ve školních jídelnách nemusí být nic složitého, se postupně přesvědčují školy v městských částech Prahy 12 a 15 a také školy zřizované přímo Magistrátem hl. města Prahy (MHMP).

Pro někoho sci-fi, pro jiné mnohokrát diskutovaný a neřešitelný problém, pro Základní školu v Zárubově ulici - samozřejmost.

Poskytování dietního stravování není povinností zařízení školního stravování, ale pouze možností. O tom, zda bude zařízení poskytovat dietní stravování, rozhoduje ředitel.