Hospitace

Náš seriál o hospitacích dnes končí. V předchozích devíti částech jsme podrobně popsali, co hospitující pedagog sleduje ve vyučovací hodině. Dívá se, co dělá učitel pro naplnění cíle hodiny, jak hodnotí žáky i zda podporuje osvojení klíčových kompetencí. Zaměřili jsme se i na činnost žáků a upozornili na řešení možných problémů. Zbývá tedy to poslední a tím jsou věci neživé. Protože i ony – ač se to možná nezdá – mohou mít na hladký průběh hodiny vliv.

Náš seriál o hospitacích se stejně jako školní rok pomalu blíží ke konci, zbývají poslední dvě části. Vyučovací hodinu si dovedete skvěle naplánovat, umíte stanovit cíl, vybrat vhodné metody výuky, myslet na mezipředmětové vztahy, kompetence, hodnocení… Jenže – plán je jedna věc a jeho realizace věc druhá. Co když se vám najednou postaví do cesty překážky narušující vámi vytvořenou hodinu? Tak přesně o tom bude dnešní, předposlední část našeho seriálu.

Zatím jsme se ve všech dílech našeho seriálu o hospitacích zabývali především učitelem, tím, co dělá ve vyučovací hodině, aby posunul znalosti a dovednosti svých svěřenců požadovaným směrem. Dnes se zaměříme na žáky a budeme sledovat jejich reakce na snahu učitele.

Mohlo by se zdát, že jsme podrobně popsali vše, co dělá učitel ve vyučovací hodině. Jenže to není pravda, protože chybí ještě jedna důležitá věc, která se objevila v souvislosti s rámcovými a následně tedy i se školními vzdělávacími programy. A touto novinkou se staly kompetence, kterým věnujeme dnešní, šťastně sedmičkovou, část našeho seriálu.

Máme za sebou pět částí našeho seriálu o hospitacích a možná se zdá, že už bylo téměř vše napsáno. Jenže jsme teprve v polovině a věřte, že i ve zbývajících pěti částech se dozvíte, co vaši nadřízení v hodinách sledují. Dnes se konkrétně zaměříme na individuální přístup a hodnocení žáků.

Je toho tolik, co se může během hospitace sledovat! Některé věci jsou dobře viditelné, jiné jsou tak trochu schované, a přesto velmi důležité. A v dnešní části se zaměříme na právě takové dvě odlišně uchopitelné položky, kterými jsou komunikace a motivace.

Chyba je příležitost! Příležitost poučit se, zlepšit se a následně se jí vyhnout… Takto začínal první díl našeho seriálu o chybách, v němž dnes budeme pokračovat už třetí částí. A tentokrát se zaměříme na hospitace a poukážeme na chyby, kterých se v rámci hospitací můžeme velmi snadno dopustit.

Školní rok utíká velmi rychle, máme za sebou první čtvrtletí a možná už jste absolvovali – jako hospitovaný nebo třeba jako hospitující – svou první hospitaci. Z našeho seriálu víte, jak je důležitý cíl hodiny, správný mix didaktických metod i využití odpovídajících pomůcek. Dnes se podíváme na další dvě důležité věci, kterými jsou odborná správnost výuky a mezipředmětové vztahy.

V minulé části našeho seriálu jsme se zabývali cíli vyučovací hodiny, tím, jak se liší od tématu, proč jsou důležité a jak je správně formulovat. V dnešní části se posuneme zase o kousek dál a rozebereme organizaci vyučovací hodiny a využití pomůcek. A už teď je nám všem jasné, že obě tyto položky musí s cílem hodiny rozhodně souviset.

V první části našeho seriálu věnovaného hospitacím jsme se podívali na hospitaci jako na návštěvu a zdůvodnili, proč vedení školy na hospitace chodí. Dnes se na hospitace podíváme podrobněji z hlediska cílů – ale nikoliv v tom smyslu, proč někdo na hospitace chodí, ale jaký je cíl vyučovací hodiny. Ten je totiž základem celého procesu.

Hospitace… Termín ve školství běžně používaný, a přesto ho v žádné školské legislativě nenajdete. Proč se tedy hospitace dělají? Co se v jejich rámci sleduje? A jaké jsou důsledky provedených hospitací? V sérii článků se na hospitace podíváme pohledem ředitelů škol podrobněji a zodpovíme nejen výše uvedené otázky. Nicméně dnešní, úvodní výkop je tak trochu odpočinkový – podíváme se na hospitaci jako na návštěvu.

Na jaře letošního roku otevírá CEDU – Centrum pro demokratické učení, o. p. s., již po několikáté účastníky oceňovaný Koučovací výcvik. Jaké místo může mít koučování ve škole a co bývá pro ředitele škol nejtěžší při vedení hospitací se dozvíte přímo od zkušených lektorů Mgr. Kamily Šimůnkové (KŠ) a Mgr. Jana Froňka, Ph.D. (JF).

Abeceda – nejen manažerská – začíná písmenem A. V první části našeho seriálu jsme zvládli nejen A (analýza), ale také B (brainstorming/brainwriting), C (cíl nebo raději cesta) a D (důvěra). Dnes se zastavíme u dalších čtyř písmen abecedy a popíšeme si další nástroje využitelné v praxi ředitelů základních uměleckých škol.

Bez spokojených učitelů nemohou být spokojení žáci. Pro dobrou atmosféru ve škole je proto zásadní, aby vedení pedagogický sbor podporovalo a naslouchalo jeho potřebám. Vedení by mělo o svůj pedagogický sbor pečovat systematicky, podporovat ho v rozvoji, sdílet s ním fungující postupy a dělat vše pro to, aby se u zaměstnanců předešlo vyhoření. Pojďme se podívat, jak to funguje v ZŠ Lyčkovo náměstí v Praze a ZŠ Máchovo náměstí v Děčíně.

Distanční vzdělávání má oproti běžné výuce mnohá specifika. Jedním z úkolů, před nimiž vedení škol stojí, je ubezpečovat se průběžně a trvale, že v daných podmínkách poskytujeme žákům maximum vzdělávacích podnětů k osvojení školního kurikula. Zatímco učitelé se denně v první linii utkávají s problematickou realitou, vedení školy jim musí poskytovat bezpečné zázemí a příležitost ke zdokonalování. Virtuální hospitace, když se dobře uchopí, k tomu může být vysoce efektivním nástrojem.

Distanční vzdělávání má oproti běžné výuce mnohá specifika. Jedním z úkolů, před nimiž vedení škol stojí, je ubezpečovat se průběžně a trvale, že v daných podmínkách poskytujeme žákům maximum vzdělávacích podnětů k osvojení školního kurikula. Zatímco učitelé se denně v první linii utkávají s problematickou realitou, vedení školy jim musí poskytovat bezpečné zázemí a příležitost ke zdokonalování. Virtuální hospitace, když se dobře uchopí, k tomu může být vysoce efektivním nástrojem.

Hospitační činnost lze chápat a realizovat různě. Buď jako nahodilý vstup do jedné z mnoha vyučovacích hodin, nebo systematický proces sloužící k získání co největšího množství impulsů a zpětné vazby z přímé vyučovací situace. Jako kontrolní prvek sloužící k posouzení učitelovy práce nebo kolegiální vstup sloužící oběma stranám. Nebo třeba jako povinnost, na kterou ředitelkám a ředitelům poslední dobou vůbec nezbývá čas, nebo lze hospitaci brát jako nezbytnou věc, bez níž není možno být skutečným pedagogickým lídrem. Následující text provede čtenáře hospitací z různých úhlů pohledu a bude jen na něm, jak se tuto činnost tradičně se pojící pouze s osobou ředitele školy bude dívat dál. Naštěstí je málo takových slov, která vyvolávají v pedagogickém terénu a mezi učiteli tolik obav, otazníků a nepochopení, jako je tomu u slova hospitace. Je označována za základní nástroj řízení pedagogického procesu, jako takovou ji chápou ředitelé škol i samotní učitelé a přitom její využívání je ve skutečnosti malé a může přinášet efekt tzv. hospitačního paradoxu, kdy na základě poznatků z jedné vyučovací hodiny chceme hodnotit veškerou práci učitele. Přitom se mu zrovna hospitovaná hodina nemusela podařit, mohl být nervózní, stejně to platí i s opačným směrem.

Školní rok je v podstatě (i když ne podle legislativy) uzavřený, možná zbývá pár komisionálních přezkoušení a třeba ještě nemáte úplný pedagogický sbor. Ale hodnocení svých podřízených máte zcela jistě za sebou, určitě jste z výsledků této činnosti vycházeli při plánování nového školního roku. Proč tedy teď, v létě, mluvit o hodnocení? Možná proto, že celá příprava hodnocení, jeho realizace i zpracování a oznamování výsledků vás stály hodně času a přemýšlíte, jak ho uchopit efektivněji a lépe ho využít. Tak se pojďme na možnosti hodnocení podívat a zkusit jeho závěry směřovat k rozvoji, protože právě rozvoj je hlavním tématem letního speciálu našeho časopisu.

Zaměstnankyně a posléze i její advokátka po mně požadovaly, abych jim poskytla úplné znění hospitačního záznamu. Obvyklou praxí u nás ve škole je, že část záznamu slouží pro interní poznámky hospitujícího pro následné hodnocení hodiny. Podle tohoto zápisu je veden pohospitační rozhovor, na jehož základě jsou stanoveny závěry, které dotyčný vyučující podepíše, popř. má možnost se k hodnocení vyjádřit. Je mou povinností kompletní záznam předat vyučujícímu, nebo stačí vydat mu závěry a doporučení z hospitace?

Příspěvek popisuje vybrané moderní on-line způsoby a formy vzdělávání učitelů, jako jsou webináře, virtuální hospitace, e-learning, m-learning, osobní vzdělávací prostředí či MOOC.