Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami

Některé chování a jednání dětí je pro okolí a koneckonců i pro samotné konkrétní dítě velmi náročné a silně zatěžující. Navíc nám je občas skutečně nesrozumitelné. Někdy pak máme až obavy o bezpečí dítěte i druhých dětí, případně dospělých.

Někdy se zdá, že poradenství a podpora žáků na střední škole a studujících na vysoké škole jsou dva odlišné tábory. Jeden říká: „Makej, v životě už ti umetat cestičku nikdo nebude.“ Druhý říká: „Jakou cestu si potřebujete zvolit pro dosažení tohoto cíle?“ Nebo to tak černobílé není? Pojďme se na to podívat z perspektivy dítěte, které pravidelně navštěvuje pedagogicko-psychologickou poradnu, protože se mu ve škole nedaří.

Co si představit pod pojmem vývojová dysfázie a jak ji včas odhalit? V následujícím textu se dočtete o symptomech, jako je opožděný vývoj řeči, patlavost (dyslalie) nebo narušená paměťová funkce. Dozvíte se také, jaké jsou možné příčiny této poruchy a jak správně postupovat při její nápravě.

Kde začíná a kde končí sociální role školy a proč by vůbec měla škola takovou roli přijímat? Tomu se věnovala jedna z analýz Auditu vzdělávacího systému ČR za rok 2023, kterou odborné i laické veřejnosti nabízí každoročně organizace EDUin.

Důležité je mít myšlenku a jít usilovně za jejím naplněním. Ovšem současně existuje reálný praktický život, který bývá zpožděný, často se ubírá různými zákrutami, nesměřuje vždy rychle a přesně k naplnění původní myšlenky. Nebyl by v tom zásadní problém, kdybychom tyto komplikace brali vážně – ne jako individuální a nahodilé chybičky jednotlivců na jinak úžasné cestě .

Jsme soukromé střední odborné učiliště, zřízené jako škola podle § 16 odst. 9 školského zákona, všichni naši žáci mají kombinovanou vadu a jsou přijímáni na základě doporučujícího posouzení školského poradenského zařízení. Jedná se o žáky, u kterých shledáváme, že by bylo vhodné z důvodu jejich znevýhodnění prodloužení délky vzdělávání a rozložení učiva daného ročníku, pokud platné doporučení neobsahuje podpůrné opatření „Prodloužení délky vzdělávání“ dle vyhlášky č. 27/2016, se školským poradenským zařízením (SPC / PPP) prodiskutujeme, dodáme podklady ke zvážení přiznání tohoto podpůrného opatření a žák / zákonný zástupce doloží též žádost ke zvážení tohoto podpůrného opatření. ŠPZ vypracuje nové doporučení, včetně tohoto podpůrného opatření, žák je na konci 2. pololetí běžně hodnocen, numericky či slovně, dle IVP. Je v této situaci potřeba, aby dle § 66 odst. 2 školského zákona byla žákem / zákonným zástupcem podána písemná žádost a následně ředitelem školy vydáno vyhovující rozhodnutí, nebo se jedná o nadbytečný administrativní krok, vzhledem k tomu, že se jedná o podpůrné opatření stanovené v doporučení ŠPZ? V tuto chvíli tyto dva dokumenty procesujeme, ale samozřejmě, pokud by se jednalo o redundantní krok, rádi ho eliminujeme. V případě naší školy se např. v letošním roce jedná o zpracování celkem 17 takových žádostí a rozhodnutí. 

Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami představuje mnoho výzev, které vyžadují specifický přístup a pozornost. Nejdůležitější je zaměřit se na jejich individuální potřeby a podporovat jejich vnitřní motivaci, která hraje klíčovou roli v jejich úspěchu ve škole. Tento článek přináší praktické strategie a osvědčené metody, které pomáhají posilovat motivaci dětí a podporují jejich sebevědomí. Odhaluje, jak motivované děti aktivněji a úspěšněji přistupují k učení, a poskytuje cenné tipy pro efektivní práci s dětmi se speciálními vzdělávacími potřebami ve výukovém procesu.

NPI vás zve ke sledování třídílného seriálu, který představuje strategické postupy pro podporu vnitřní motivace a sebedůvěry nejen u dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Obsah seriálu byl vytvořen ve spolupráci s odborníky z poradenských pracovišť, pedagogy a asistenty pedagoga. 

Náš seriál je o dětech, které začaly svou životní dráhu rovnou s nějakou náloží komplikací. Ať už jim zátěž přinesly prostředí, do kterého se narodily, jiné okolnosti, nebo nějaký vrozený handicap, musejí od počátku bojovat o své místo na světě. Některé děti mají štěstí trochu víc, některé spíš míň. Když jim je šest, je tu škola. A školy se dělí na dva druhy: jedny se těchto dětí zbavují, druhé se je snaží naučit milovat. Vím to, protože ty školy znám, jak ty první, tak ty druhé. Kolik je kterých, nevím. Ty první neodsuzuji. Možná si neví rady, cítí se bezmocně, jsou na hranici svých možností. Možná potřebují pomocnou ruku, překonat strach či najít motivaci. V těch druhých znají mnoho příběhů velmi podobných těm, které vám představujeme v tomto seriálu.

Když děláte rozhovor s někým, kdo má svou práci opravdu rád, jde to tak nějak samo. A aniž byste tomu byli kdy přítomni, poznáte, že ji zkrátka dělá dobře. Zuzana Nová, která už více než dvacet let pracuje s dětmi s poruchou autistického spektra (PAS), je toho jasným příkladem. Když mi popisovala občas nevyhnutelné náročné situace, třeba jak dítě okusuje mrtvého kosa, vyrve regál přimontovaný na šesti hmoždinkách, rukou vysklí dveře nebo do nich udělá hlavou díru, ukončila to větou: „Naprostou většinu situací zvládáme tím, že jsme prostě v pohodě. I když mi srdce buší, zůstanu v klidu, jsem přesvědčena o tom, že to jako tým zvládneme. Pokud děti vidí, že je vše v pořádku, i ony se dostanou snáze do pohody. A to je to nejdůležitější. Myslím si, že české školství je v mnoha případech pořád strašně upjaté. Takhle se to dělá, takhle by to mělo být. No, když to dneska prostě nebude tak, jak by to být mělo, svět se nezboří.“ Kéž by všechny děti s autismem či jiným hendikepem mohly mít takovouto paní učitelku.

Práce s dětmi ve školní družině je nejen pestrá a zajímavá, ale klade také na pedagogy značné nároky. Vychovatelé školních družin jsou konfrontováni s tím, že zdaleka nestačí postavit si plán práce s dětmi jednou pro vždy a držet se ho mnoho let. Není také možné vystačit si s teoretickými znalostmi získanými v kvalifikačním studiu a dále se již nevzdělávat.

V minulém díle tohoto seriálu, který představuje blíže online kurz Děti s OMJ v české škole organizace Člověk v tísni, o. p. s., jsme se věnovali žákyni třetí třídy Darye, která se potýkala s jazykovou bariérou. Tento měsíc se přesuneme na druhý stupeň a podíváme se za čtrnáctiletou Olenou, která má potíže se začleněním do kolektivu.

Radek k nám přišel z jiné běžné základní školy, kde mu v první třídě dvakrát zavolali záchranku a po třetím afektu řekli rodičům, že škola za stávajících podmínek není schopna vzdělávat jejich dítě. Zbytek první třídy se tedy vzdělával individuálně doma s maminkou. Před koncem roku rodiče požádali o přestup do naší školy. Připravili jsme se na jeho vstup do 2. třídy na základě doporučení z poradenského zařízení intenzivním školením na téma, jak je vhodné pracovat s dětmi s ADHD, které se projevují velmi náročným chováním. I přes všechny přípravy učitelů a uskutečnění informační schůzky pro rodiče dané třídy způsobil příchod Radka náraz tak velký, že během prvních dvou týdnů odešly tři děti z této třídy na jinou školu. Dnes je Radek ve třídě plně integrován a pracuje bez větších problémů (je v 5. ročníku). Co se dělo mezitím, si přečtěte v dalším dílu našeho seriálu Příběhů (ze) Solidarity.

V knize Lenka a Tonička najdou čtenáři nejen dívčí příběh o tom, jak Lenka dokázala překonat sama sebe, ale i mnoho úkolů. Můžou se těšit na křížovky, práci s rodokmeny nebo na vyhledávání informací v textu. Budou porovnávat obrázky, slova nebo věty a nebudou v nich přitom hledat pouze rozdíly, ale i to, co je spojuje. V textu se setkají i s nácvikem strategie práce s textem, ten jim pak může pomoci i s porozuměním odborným textům. Kniha je optimální k využití u žákyň (ale i žáků) s dyslexií od 4. do 7. ročníku.

„Students who are loved at home come to school to learn. Students who aren’t…, come to school to be loved.“ Nicholas A. Ferroni Tento seriál bude o dětech, které začaly svoji životní dráhu již od počátku s nějakou náloží komplikací. Ať už jim tu zátěž přinesly okolnosti a prostředí, do kterého se narodily, nebo nějaký vrozený handicap, musejí od narození bojovat o své místo na světě.

Na počátku byla snaha seznámit s hlavními riziky internetu též uživatele se zrakovým postižením. Výsledkem je sada tzv. hmatových modelů (někdy označovaných jako haptické), které doplňují úspěšnou knihu On-line ZOO z edice CZ.NIC. Díky spolupráci se společností Prusa Research a její dílnou PrusaLab1) si všechny modely může na 3D tiskárně vytisknout nejen každá škola či organizace pracující s osobami se zrakovým postižením, ale také rodiče, kterým není lhostejné, čemu se jejich děti na internetu věnují.

Každé dítě je unikátní a každé potřebuje vědět, že v něčem vyniká. Jak můžeme vzdělávat děti tak, aby každé z nich našlo své místo ve světě? V podcastech Zapojme všechny se dostanete k různým pohledům a praktickým tipům odborníků v oblasti vzdělávání a výchovy stejně jako k osobním příběhům rodičů a dětí. Doprovodný obsah na webu je užitečný jak pro učitele mateřských, základních a středních škol, tak i pro rodiče a zřizovatele, protože zde najdou různé tipy a informace.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR (MŠMT) připravuje systémovou změnu financování pozice asistent pedagoga (AP). Základní školy by měly dostávat finanční prostředky na platy asistentů ve stejném režimu jako na platy učitelů. Výhodou parametrizovaného financování je bezesporu jistota a předvídatelnost, kterou tento systém přináší. Financování na základě prostředků na podpůrná opatření je vázáno na doporučení školského poradenského zařízení s omezenou platností, což je jeho největší slabina. Většina odborné společnosti v principu nově plánovaný systém vítá, nicméně způsob, jakým má být zaveden, vzbuzuje oprávněné obavy.

Jednou z forem vzdělávání dětí nebo žáků se speciálními vzdělávacími potřebami je tzv. skupinová integrace dětí či žáků, která probíhá v běžných školách formou zřizování samostatných tříd. Ke zřízení třídy podle § 16 odstavce 9 ŠZ je podle § 16 odstavce 10 ŠZ v případě škol zřizovaných obcí nebo soukromým zřizovatelem nezbytný souhlas krajského úřadu. K žádosti je ředitel školy povinen doložit doporučení ŠPZ, kde podpůrná opatření žáků dosahují alespoň třetího stupně a je doporučena integrace v „paragrafové třídě“. Třídy zřizované podle § 16 odstavce 9 ŠZ je možné zřizovat pouze pro děti nebo žáky s mentálním, tělesným, zrakovým nebo sluchovým postižením, závažnými vadami řeči, závažnými vývojovými poruchami učení, závažnými vývojovými poruchami chování, souběžným postižením více vadami nebo autismem.

Mezi odborníky se někdy mluví o tom, že dyslexie, potažmo specifické poruchy učení obecně, může být dar „vidět věci jinak“. Povídejte o tom někomu, kdo se denně učí, dokončuje práci ze školy ještě doma po škole, nebo rodičům, kteří věnují svému dítěti mnoho času, ale přesto jeho výkony ve škole neodpovídají vynaloženému úsilí .