Evidence

Podle § 96 zákoníku práce musíme vést evidenci odpracované směny jednotlivých zaměstnanců, kde je vyznačen začátek a konec směny. Učitelka MŠ má přímou pedagogickou činnost od 7:00-13:00 hodin a nepřímou od 13:00-15:00. Během PPČ nemůže činnost přerušit a čerpat přestávku na oddech. Během NPČ nevyžadujeme přítomnost na pracovišti (vyjma porad atp.). Musíme ale do evidence vykazovat i přestávku, která by byla mezi 13:00 a 13:30 a až poté by navazovala NPP 13:30-15:30? Nebo můžeme evidovat bez přestávky? Pokud bychom přestávku museli vykazovat, musela by učitelka reálně zůstat na pracovišti do 13:30, nebo by mohla odejít již v 13:00?

1. Ředitel školy si vytváří pracovní náplň sám. Jakým způsobem může zřizovatel tuto pracovní náplň ovlivnit nebo jakým způsobem může stanovit řediteli pracovní povinnosti? 2. Jak může zřizovatel postupovat vůči řediteli, který bez projednání se zřizovatelem (vyhl. č. 74/2005) přeruší činnost školní družiny? 3. Může vyhlásit ředitel „ředitelské volno“ na zájezd pedagogických a nepedagogických pracovníků?  Pokud ano, dle našeho názoru by měla být školní družina v provozu. Co by pak měli mít pedagogičtí a nepedagogičtí pracovníci zapsáno v evidenci docházky? 4. Co lze u ředitele škol považovat za mimořádné úkoly pro přiznání odměn?

Jaké formuláře potřebuji a jak je dítě vedeno v evidenci bakalář? Dítě je ve střídavé péči rodičů. Matka přihlásila dítě do lesní školy, ale otec nesouhlasí. Dítě chodí do 2.třídy a v době, kdy bude u otce, žádá otec o přijetí na naši školu.

Aby mohly školy poskytovat vzdělávání ve smyslu zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), musejí být nejprve zapsány do rejstříku škol a školských zařízení (dále jen „školský rejstřík“). Jednou z podmínek zápisu školy do školského rejstříku je soulad žádosti o zápis s dlouhodobým záměrem vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy příslušného kraje (dále jen „dlouhodobý záměr kraje“). Konkrétně § 148 odst. 3 písm. a) školského zákona stanoví, že „orgán, který vede rejstřík škol a školských zařízení, žádost o zápis školy nebo školského zařízení do rejstříku dále zcela nebo zčásti zamítne v případě, že posouzením žádosti zjistí, že žádost není v souladu s dlouhodobým záměrem vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky nebo příslušného kraje“1) . Skupina 18 senátorů České republiky se domnívala, že toto ustanovení je v rozporu s ústavním pořádkem, konkrétně s právem na svobodnou volbu vzdělávání, a proto navrhla, aby ho Ústavní soud zrušil. Cílem tohoto článku je vysvětlit problematiku dlouhodobých záměrů kraje a představit nález Ústavního soudu zabývající se ústavností předmětného ustanovení školského zákona.2)

Následující článek představuje čtvrtý díl seriálu o školském rejstříku. V první části článku rozebereme nejčastější typy žádostí o zápis změny údajů vedených v rejstříku a uvedeme, jaké náležitosti žádost musí mít, aby jí bylo možné vyhovět. Ve druhé části článku se budeme věnovat Dlouhodobému záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy 2019–2023 a dopadu, který má na posuzování žádostí o zápis údajů do rejstříku.

Školský zákon v § 28 odst. 1 vymezuje poměrně rozsáhle, jaké dokumenty škola nebo školské zařízení musí vést. Vedení povinné dokumentace je jednou z mnoha povinností ředitele školy, která zvyšuje administrativní náročnost spojenou s výkonem této funkce.

Stav školství je odrazem stavu společnosti a zároveň prostředkem, jak chceme jako společnost sami sebe formovat prostřednictvím výchovy nastávajících generací. Školy dávno ztratily monopol na zprostředkování informací a vzdělání. Pár kliknutí na chytrém telefonu dnes poskytne dítěti tolik informací, že tomu učitel co do rozsahu nemůže konkurovat. To ale neznamená, že škola a učitelé ztratili na významu. Do popředí se dostává role výchovná.

V prvních dvou dílech seriálu jsme se věnovali zákonu o registru smluv spíše v teoretické rovině. Vydefinovali jsme, kdo je povinen uveřejňovat, co má být uveřejněno, dokdy je třeba dokumenty uveřejnit, a následky a odpovědnosti v případě neuveřejnění či nesprávného uveřejnění. Poslední věcí, o které jsme se zmiňovali, byla fakta o metodice vydané Ministerstvem vnitra ČR a o Informačním systému registru smluv (ISRS). Tentokrát se zaměříme na nejčastější chyby, se kterými se v rámci monitoringu denně setkáváme. A jelikož by bylo bezpředmětné pouze na ně poukazovat, ukážeme si, jak tyto chyby vznikají, jak je řešit a jak chybovosti předcházet.

Obecné nařízení o ochraně osobních údajů ("GDPR"), účinné od 25. května 2018, zavádí v čl. 30 novou povinnost vést záznamy o činnostech zpracování. V tomto příspěvku se zaměříme na to, co je záznam o činnostech zpracování a jak by školy měly přistoupit k povinnosti záznamy o činnostech zpracování vést.

V prvním dílu seriálu jsme se věnovali subjektům, které mají povinnost uveřejňovat své závazky v registru smluv, dále také jednotlivým dokumentům, které mají být uveřejňovány, a posledním bodem bylo několik faktů o metodice, kterou vydalo Ministerstvo vnitra ČR, a o Informačním systému registru smluv (dále také "ISRS"). V tomto díle se zaměříme na lhůty, sankce a odpovědnosti, které vyplývají ze zákona o registru smluv.

Cílem pracovní situace je vyčlenit speciální právní úpravu spojenou s pracovní dobou pedagogických pracovníků.

Dne 1. 7. 2016 nabyl účinnosti zákon č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), který přinesl mimo jiné povinnost některých subjektů zveřejňovat soukromoprávní smlouvy, smlouvy o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci. Povinnost škol zveřejňovat smlouvy vyplývá z ustanovení § 2 odst. 1 písm. h) zákona o registru smluv, neboť školy jsou příspěvkové organizace územního samosprávného celku.

Dne 1. 7. 2016 nabyl účinnosti zákon č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv, (dále jen „ZRS“).1) Tento zákon stanovuje povinnost uveřejňovat ve veřejně přístupném registru smluv smlouvy, jejichž jednou smluvní stranou je mj. i příspěvková organizace, tedy školy, školní jídelny a jiná školská zařízení zřízená právě v právní formě příspěvkové organizace (nedopadá-li na ně výjimka, jak bude uvedeno dále v textu). Článek2) si proto klade za cíl poskytnout školám a školským zařízením základní orientaci v tomto novém zákoně.

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), v ustanovení § 96 zaměstnavatelům přikazuje vést evidenci pracovní doby. Obecně je možné konstatovat, že zaměstnavatel vede evidenci skutečností uvedených v ustanovení § 96 zákoníku.

Cílem každé školy je, aby byl na školních ICT zařízeních instalován pouze legální software a aby ICT správce i vedení školy měli přehled o licencích, které škola vlastní. K tomu jsou potřeba dva kroky: první je evidence nákupů SW, druhý pak audit SW instalovaného na ICT zařízeních. Oba dva kroky jde spojit do jednoho pomocí vhodné aplikace pro audit softwaru, v dnešní době se zpravidla jedná o kombinaci klasické aplikace pro SW audit a přehledu aplikací instalovaných přes digitální distribuční platformy. V případě kontroly softwaru v organizaci pak budete moci rychle prokázat, že na všechen instalovaný software máte zakoupeny příslušné licence.

Personální evidence představuje souhrn personálních údajů, které zaměstnavatel potřebuje k plnění povinností vyplývajících z právních předpisů a zabezpečování personální práce v organizaci.

Evidence přestávky v práci? PhDr. Jiří Valenta Jsme škola, příspěvková organizace. Uvažujeme o nákupu docházkového systému. Je nutné přesně evidovat v docházkovém systému přestávku na jídlo a oddech, nebo...