Vzdělávací politika

Přinášíme vám první díl ze seriálu rozhovorů s odborníky a odbornicemi v oblasti vzdělávací politiky. Tento seriál by vám měl nabídnout vhled do toho, jak o podobě vzdělávací politiky přemýšlejí ti, kdo na ni mají vliv a zároveň rozumějí i teoretickým východiskům, na nichž je rozvoj vzdělávání potřeba stavět. Jako první vám představíme prof. PaedDr. Ivu Stuchlíkovou, CSc., proděkanku pro vědu z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a odbornici na pedagogickou psychologii.

V prosinci jsme ukončili první fázi implementace Strategie 2030+ a vstupujeme do druhého implementačního období. Co a jak se nám v prvním období podařilo naplnit a realizovat, jaké si z toho vzít poučení a na co se zaměřit v období druhém? EDUin ve svém pravidelném Auditu vzdělávacího systému nabízí nezávislý pohled na jednotlivé implementační karty a zhodnocení efektivity zvolených opatření i způsobu jejich realizace. Uvádíme doporučení, jak při implementaci Strategie postupovat v letech 2024–2027.

Audit vzdělávacího systému za rok 2023, který EDUin publikuje nyní v březnu, rozebírá tři témata: jak se nám daří plnit Strategii 2030+, jak bude vypadat inovace oborové soustavy, ke které se konečně ministerstvo odhodlalo, a co potřebuje škola k tomu, aby mohla plnit také svou sociální roli. Problémy a řešení jsou do značné míry známé. Otázka proto zní, zda tuto skládačku, tetris vzdělávací politiky, budeme umět také složit.

Od roku 2000 do současnosti prošel český vzdělávací systém řadou změn, u kterých se očekávalo, že budou mít zásadní dopad na jeho fungování a kvalitu. Tyto změny se týkaly zejména zrušení odvětvového řízení ve školství, nabytí právní subjektivity škol, zavedení dvouúrovňového kurikula, menší i podstatnější úpravy rámcových vzdělávacích programů, nárokového financování podpůrných opatření žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a reformy financování škol .

Letošní přijímací zkoušky na střední školy rozpoutaly vlnu emocí, protože se ukázalo, že v některých krajích nejsou pro žáky, přestože mají dobré studijní výsledky, volné kapacity na středních školách. Do 9. tříd doputovaly silné ročníky, které měly problém se dostat už do mateřských škol, a tak se tato situace dala dlouhodobě předvídat.

V posledních patnácti letech stála u řady projektů, které měnily a mění české vzdělávání. Začínala jako učitelka, sbírala zkušenosti při koordinaci evropských programů i v rámci českého neziskového sektoru. Nyní Silvie Pýchová po 12 letech opustila pozici ředitelky Stálé konference asociací ve vzdělávání (SKAV). „Společným jmenovatelem všeho, co jsem dělala a dělám, je zaměření na člověka a jeho kvalitu života. A taky na jeho svobodu a autonomii, na to, že má člověk v rukou nástroje, kterými kvalitu svého života může rozvíjet, včetně vzdělávání,“ říká Silvie Pýchová.

Co nám přináší a co bere stávající systém přijímacího řízení na střední školy? V čem se systém jednotné přijímací zkoušky osvědčil? Splnil původní očekávání? Jaké jsou jeho výhody a nevýhody?

Česko dlouhodobě patří mezi státy, v nichž úspěch ve vzdělávání silně závisí na tom, do jaké rodiny a regionu se dítě narodí. Děti z chudších rodin a oblastí tak zaostávají ve vzdělávání více, než jak se to děje v dalších postkomunistických zemích, např. v Polsku nebo Estonsku.

Zavřené školy během pandemie ukázaly, kteří žáci jsou nejvíce ohroženi studijním neúspěchem. Jsou to ti z nepodnětného prostředí i horších ekonomických poměrů. Velká část těchto dětí končí v nematuritním odborném studiu1), v němž problémy zastaralosti a neprostupnosti škol často ústí v předčasné odchody ze vzdělávání či nezaměstnanost absolventa.

Stejně jako v posledních letech připravuje i letos informační centrum o vzdělávání EDUin Audit vzdělávacího systému za uplynulý rok 2021.

Modernizace výuky, řešení akutního nedostatku učitelů a jejich vzdělávání či navýšení financování školství na úroveň zemí OECD. To jsou výzvy pro nového ministra školství, o kterém se nyní rozhoduje. Pedagogům sdruženým v Učitelské platformě se nelíbí, že vítězové aktuálních voleb při diskuzích nepovažují ministerstvo školství za důležité. Podle Učitelské platformy má naopak resort školství klíčovou úlohu pro budoucnost naší země.

Profesor Michael Fullan z Kanady byl hlavním řečníkem na konferenci Úspěch pro každého žáka, kterou pořádal online SKAV ve spolupráci s MŠMT, Nadací České spořitelny, Pomáháme školám k úspěchu, EDUin, Velvyslanectvím Kanady v ČR a Centrem současného umění DOX dne 20. 4. 2021. Toto je přepis jeho hlavního vystoupení.

Tvorba Strategie 2030+ nastolila myšlenku na doplnění vzdělávacího systému o nový koordinační prvek – tzv. „střední článek“. Jak to fungovalo v minulosti a jak to řeší v zahraničí? Jak se debata u nás aktuálně vyvíjí?  

Tento text navazuje na 1. část publikovanou v únorovém vydání Řízení školy při příležitosti 20. výročí vydání Bílé knihy.

  Jak zlepšovat vzdělávací systémy přístupem „vedení ze středu“ (Leading from the Middle) Sabina Poláková Překlad Silvie Pýchová Zpracovala pro účely publikování, SKAV Příspěvek profesora Andyho Hargreavese na konferenci Úspěch...

  Jak vznikala Bílá kniha? 1. část Mgr. Jana Hrubá kronikářka českého vzdělávání, šéfredaktorka Učitelských listů, členka SKAV, uvedena do Auly slávy ceny za inovace ve vzdělávání Eduína V letech...

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zahájilo v letošním roce intenzivní práce na přípravě nové zastřešující Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+, definující priority, cíle a opatření vzdělávací politiky a vzdělávacího systému. S ohledem na předpokládanou dobu platnosti nové strategie přistupuje ministerstvo k procesu přípravy maximálně otevřeně a transparentně s cílem zohlednit vstupy co možná nejširšího spektra aktérů zastupujících jak širokou, tak odbornou veřejnost.

S končící účinností Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 je nutné připravit nový dokument, který bude definovat priority, cíle a opatření vzdělávací politiky a vzdělávacího systému v dalším období. Proto MŠMT zahájilo přípravu nové Strategie vzdělávací politiky do roku 2030 (dále též „S2030“). Významnou roli v přípravě strategie má sehrát externí expertní skupina. V tomto článku chci tedy stručně nastínit, jaký je harmonogram naší práce a jak hodláme pracovat.