Diagnostika

Lze snížit počet odkladů, a přitom nemít selhávající prvňáčky? Cestou je důsledná diferenciace výuky a pro tu musí mít učitel informace o rozvojových potřebách dětí.

Alan Kaufman, přední americký psychometrik, odborník na měření kognitivních schopností a autor světoznámé stejnojmenné inteligenční baterie, v předmluvě ke 4. edici skvělé knihy Contemporary Intellectual Assessment: Theories, Tests, and Issues (2018, s. ix–x) uvádí: „… musím přiznat, že tato oblast psychologie [myšlena diagnostika inteligence, pozn. autora] není ve stavu, ve kterém jsem očekával, že se bude v současné době nacházet. (…). Před šesti lety, a vlastně se to možná už blíží dvanácti, jsme si mysleli, že oblast měření inteligence a školních dovedností bude kopírovat směřování zbytku světa a využívat inovace tzv. digitálního věku. Mysleli jsme si, že někde ve sklepě využije banda devatenáctiletých nerdů nejnovější technologie k vývoji nové generace IQ testů, které spustí v oblasti psychologické diagnostiky revoluci. (…) Ale přesně to se nestalo.“

Vydavatelství diagnostických nástrojů Propsyco, s. r. o., hledá základní a střední školy, které by byly ochotné zapojit se do procesu standardizace uvedených diagnostických nástrojů.

Evropské školy (EŠ) jsou oficiální nadnárodní vzdělávací instituce vzniklé na základě mezivládních dohod zemí Evropské unie, z nichž zásadní je tzv. Úmluva o statutu Evropských škol podepsaná v Lucemburku 21. června 1994. Ve všech zemích mají EŠ právní postavení veřejných institucí.

Náplně práce byly zpracovány na základě přílohy č. 3 vyhlášky č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů, rozdíly oproti legislativnímu textu vycházejí z potřeb pedagogického terénu škol a ŠPZ a připomínek zástupců odborných asociací (zkušenosti z MAP, KAP, RAMPS).

Náplně práce byly zpracovány na základě přílohy č. 3 vyhlášky č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů, rozdíly oproti legislativnímu textu vycházejí z potřeb pedagogického terénu škol a ŠPZ a připomínek zástupců odborných asociací (zkušenosti z MAP, KAP, RAMPS).

Speciální vzdělávací potřeby se u žáka ukážou většinou hned na prvním stupni> a diagnostika je také dnes již celkem snadno odhalí. Rozumové nadání může být ale ve spojení s různými obtížemi ve škole těžké rozpoznat. U žáků s dvojí výjimečností se nadání často skrývá nebo je přehlíženo přílišným soustředěním se na potřebnou reedukaci. V následujícím článku najdete tipy, jak u žáků se SVP odhalit nadání a jak s žáky s dvojí výjimečností pracovat.Pokud je žák nadaný sportovně či umělecky, většinou se to nedá přehlédnout. V případě, že má žák nějaké obtíže ve vzdělávání a potřebuje podpůrná opatření k naplnění svých potřeb, je situace složitější. Žákům se pak často nedostává potřebné podpory, aby mohli svůj talent dále rozvíjet. Je potřeba nejprve systematicky realizovat vhodná podpůrná opatření, následně je vhodné vytvořit podmínky pro efektivní rozvoj nadání. Předpokladem k odhalení obojího je všímavost pedagoga, komunikace mezi pedagogy a spolupráce učitelů s odborníky.

V listopadu 2021 pořádalo Centrum kognitivní edukace – Cogito desátou mezinárodní konferenci o vzdělávání. Čestným hostem této akce byl profesor Lou Falik. Pokud jste někdy drželi v ruce knihu od Reuvena Feuersteina, pak mezi spoluautory vždy figurovalo také jeho jméno. Mnoho let patřil k propagátorům intervenčního programu instrumentálního obohacování i diagnostické baterie dynamického vyšetření LPAD. Jeho víra v potenciál rozvoje každého člověka čiší z veškeré jeho práce. Současně si ale stále více uvědomuje, že chceme-li rozvíjet žáky, musíme rozvíjet prostředí, v němž vyrůstají a učí se. Je nutné přemýšlet o proměnách rodičů, učitelů i školských systémů.

Multilanguage Assessment Battery of Early Literacy (MABEL) je vícejazyčný soubor diagnostických testů a normativních údajů určený pro diagnostiku předpokladů rozvoje raných gramotnostních dovedností a dovedností souvisejících s rozvojem čtení a psaní. Je vhodná pro užití při diagnostické a poradenské práci s monolingvními a bilingvními dětmi i s dětmi, které si osvojují gramotnost v jiném než ve svém mateřském jazyce.

Vyvíjíme GIS – Invenio, screeningový online systém pro vyhledávání rozumově nadaných dětí pomocí psychodiagnostických počítačových her Michal Jabůrek doktorand Katedry psychologie a odborný pracovník IVDMR FSS MU Šárka Portešová...

Cílem pracovní situace je popsat změny vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, účinné od 1. 1. 2020, a to se zaměřením na doporučení školského poradenského zařízení, pomůcky dle přílohy č. 1 a zvláštní ustanovení o vzdělávání žáků uvedených v § 16 odst. 9 školského zákona (zařazování žáků do školy, třídy, oddělení nebo studijní skupiny zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona; převedení žáka do vzdělávacího programu základní školy speciální; přezkoumání podmínek; víceoborové třídy; počet žáků ve skupině odborného výcviku a ostatních součástech praktického vyučování).

Rodiče se často ptají, zda je nutné a přínosné vědět, jestli je jejich dítě intelektově nadané (tzv. MiND dítě 1) ). Učitelé zase jak jim tato informace pomůže ve výuce. Dost často totiž převládá názor, že intelektově nadané děti žádnou podporu nepotřebují, jsou přece chytré a pomohou si samy, tak proč je vlastně jako nadané tzv. identifikovat. MiND děti ale potřebují, jak ve výchově, tak ve vzdělávání, specifický přístup, a proto je jejich identifikace velmi důležitá.

V minulém čísle jsme se věnovali důležitosti včasné identifikace MiND 1) dětí i celému procesu identifikace intelektového nadání. V tomto čísle si přiblížíme některá možná úskalí, která plynou z typických charakteristik MiND dětí a která je třeba si při psychologické diagnostice intelektového nadání uvědomovat, protože mohou diagnostiku znesnadnit a negativně ovlivnit.

Rodiče se často ptají, zda je nutné a přínosné vědět, jestli je jejich dítě intelektově nadané (tzv. MiND dítě 1) ). Učitelé zase jak jim tato informace pomůže ve výuce. Dost často totiž převládá názor, že intelektově nadané děti žádnou podporu nepotřebují, jsou přece chytré a pomohou si samy, tak proč je vlastně jako nadané tzv. identifikovat. MiND děti ale potřebují, jak ve výchově, tak ve vzdělávání, specifický přístup, a proto je jejich identifikace velmi důležitá.

Dysgrafie, definovaná jako porucha psaného projevu, patří mezi specifické poruchy učení s odhadovanou prevalencí 10–34 % (v závislosti na zdroji). K její diagnostice jsou určeny různé testy, které však nejsou k tomuto účelu primárně určeny. Samotné projevy dítěte s dysgrafií jsou zaznamenávány na základě pozorování dítěte při psaní. V současné době neexistují objektivní testy ani normy pro diagnostiku poruch psaní. Proto vznikla spolupráce mezi týmem psychologů z Psychologického ústavu FF MU pod vedením profesora Urbánka, inženýrů z Laboratoře analýzy onemocnění mozku (BDALab) na FEKT VUT pod vedením dr. Mekysky a Jiřiny Bednářové, speciální pedagožky z pedagogicko-psychologické poradny. Naším cílem je lepší pochopení grafomotorických obtíží u dětí a zároveň vytvoření přesnější a objektivnější metody jejich hodnocení, která by sloužila odborníkům z praxe. V následujícím článku popíšeme současný stav týkající se poruch psaní, jejich diagnostiku, stejně jako nový, objektivní způsob měření. Zároveň nabídneme čtenáři i srovnání dvou dětí vzhledem k vybraným parametrům.

Máme ve škole logopedického asistenta, ale nemá zajištěné metodické vedení logopedem – co s tím? Poradit by vám měl krajský koordinátor logopedické péče ve školství. Pokud máme logopedického asistenta, můžeme i přesto požádat o depistáž speciálně pedagogické centrum (SPC)? Požádat samozřejmě můžete, SPC však z kapacitních důvodů nemusí vyhovět.

Co je logopedická depistáž? Orientační vyšetření vývoje řeči, které se provádí většinou v mateřských či základních školách pro vybranou skupinu dětí. Jaký je cíl depistáže? Včasné zahájení odborné logopedické péče a tím snížení následků narušené komunikační schopnosti při dalším rozvoji a vzdělávání. Závěrem bývá shrnutí: vývojově v normě, doporučena logopedická prevence nebo návštěva logopeda, případně SPC. Jaké jsou podmínky depistáže? Žádost školy na odborném pracovišti, nabídka rodičům ohrožených dětí a jejich souhlas s vyšetřením. A samozřejmě zajištění prostoru a organizace v den vyšetření ve škole.

Veronika Šporclová má bohatou zkušenost s prací s dětmi s různými formami autismu. Dlouhá léta pracuje jako diagnostička v Národním ústavu pro autismus. Nyní sbírá zkušenosti i jako školní psycholog, a jak sama říká, teprve nyní, když vidí práci pedagoga i tzv. z druhé strany, si uvědomuje, jak náročná je práce učitele. Paní doktorka nedávno vydala v nakladatelství Pasparta dlouho očekávanou knihu Autismus od A do Z. Při té příležitosti jsme jí položili několik otázek.

V minulém čísle jsme si podrobně povídali o hyperaktivitě, impulzivitě a nepozornosti a označili jsme si je za tři základní symptomy poruchy pozornosti s hyperaktivitou čili ADHD. Uvažuje se ovšem, že k těmto třem základním znakům přibude ještě čtvrtý, a to tzv. behaviorální inhibice (extrémní plachost).

V březnovém čísle Školního poradenství v praxi1) jsme psali o konferenci Mezinárodní asociace pro kognitivní vzdělávání a psychologii. Jedním ze zvaných přednášejících byla také doc. Iveta Kovalčíková. Její bezmála dvouhodinové přednášce s velkým zaujetím naslouchali účastníci z celého světa. Projekty, které se svým týmem realizuje na Univerzitě v Prešově, jsou obdivuhodné nejen rozsahem i praktickými souvislostmi, ale inspirují odborníky z různých vědních disciplín i různých zemí. My máme výhodu, že nemusíme cestovat přes půlku světa. Do Prešova to není daleko a slovenský jazyk i kultura jsou nám navíc blízké. Tím spíše bychom měli vědět, co se u našich východních sousedů děje. Určitě nalezneme styčné body, inspiraci i náměty na spolupráci.