Začínající pedagog

Hlavním cílem materiálu je nabídnout uvádějícím učitelům doporučení a dobrou praxi s možností přizpůsobit práci se začínajícím učitelem podmínkám konkrétní školy i osobnostním předpokladům.

Hlavním cílem materiálu je usnadnit začínajícím učitelům nástup do profese a pomoci jim stát se samostatnými učiteli.

Hlavním cílem materiálu je připravit členy vedení škol na adaptační období, seznámit je s jeho základními principy a doporučenými činnostmi.

Model přináší nápady i reálné ukázky z různých mateřských, základních, středních i základních uměleckých škol. Hlavním cílem je, aby poskytovaná podpora začínajícího učitele ve škole byla promyšlená a aby bylo...

S účinností od 1. 9. 2023 se další vzdělávání pedagogických pracovníků (dále jen „DVPP“) realizuje prostřednictvím „forem“ (demonstrativní výčet uvádí § 24 odst. 4 zákona o pedagogických pracovnících). - - DVPP vedoucí ke zvýšení či prohloubení kvalifikace a jeho financování, akreditace MŠMT.

Počátky učitelské praxe bývají pro většinu absolventů jedním z nejtěžších momentů. Mají sice odborně-teoretické znalosti, jsou plni sil, ideálů a očekávání, ale mnoho z nich záhy zjistí, že přece jenom úplně nevědí, jak školní prostředí funguje.

Začátky své učitelské kariéry si představujeme každý různě. Radost z učení, zájem o předmět, o učení samotné, rozvoj (skrytých) talentů nebo žákovské sebedůvěry. Jak děti budou reagovat na naše pokyny, instrukce, otázky a výzvy? Jak se žáci budou vnímat navzájem - budou jako jeden tým? Dříve nebo později přijde moment, který je těmto původním představám na hony vzdálený. A nepřichází sám. Takové momenty se stávají pro začínajícího učitele labyrintem, kterým musí - jako každý učitel před ním i po něm - projít. Co je tou červenou nití, která jej vyvede z nekonečných uliček ven?

„Mám strach, že budu postupně sklouzávat ke stylu výuky, který jsem sám zažil před patnácti lety. I když se učebnici a frontální výuce snažím vyhýbat, cítím, že mi chybí dovednosti, kterými bych žáky motivoval k takové činnosti, která by pro ně byla nejpřínosnější.“

Patříte-li k jedné čtvrtině škol, do které prvního září nastoupili noví začínající učitelé a učitelky, tak je tento text určen právě vám. Možná už ve škole máte nastavený funkční a intenzivní systém podpory pro nováčky (pak tento text berte pouze jako opakování, matku moudrosti). Těm, kteří systém teprve „zajíždí“, nebo jej ještě vůbec nemají zpracovaný, může text pomoci vcítit se do začínající učitelky nebo učitele a do jejich potřeb. Celý jsme ho totiž napsaly právě z pohledu začínajících učitelek a učitelů.

Každoročně, na počátku nového školního roku, nastupují do mateřských škol (dále jen MŠ) absolventky studijního oboru učitelství pro mateřské školy. Do MŠ samozřejmě mnohde nastupují nové pracovnice či pracovníci i na místa kuchařek, školnic, uklízeček, popř. na další pozice, a to nejen nově, ale přinejmenším po dovolené opětovně. Cílem článku je prezentovat první pedagogické zkušenosti, které získaly začínající učitelky mateřských škol po nástupu do praxe.

„Tak co, Markéto, jak jde učení?“ ptají se mě občas lidé po necelých dvou letech mého působení na základce v Praze.

Čím dál častěji se v kontextu přípravy budoucích učitelů a profesního růstu učitelů setkáváme s pojmem mentoring. Ve školství se mentoring postupně prosazoval od 80. let minulého století, a to v přípravném vzdělávání učitelů prostřednictvím provázejících učitelů na praxích, jako součást adaptace začínajících učitelů prostřednictvím uvádějících učitelů, ale také jako forma kolegiální podpory všech učitelů v rámci celoživotního profesního rozvoje. 1) Přínosy mentoringu jsou prokázané, v Česku přesto stále chybí jeho systémové uchopení.

Adaptační období je rozhodující etapou, která ovlivňuje pedagogickou kariéru každého začínajícího učitele. Významně působí na to, zda začínající učitel zůstane nejen v dané škole, ale také v českém školství. Pravidelná a systematická podpora ve škole pomůže začínajícímu učiteli zorientovat se v roli v učiteli, ztotožnit se s ní, uvědomit si svou vlastní profesní vizi i další směřování.

Uvádění začínajících učitelů do praxe mateřských škol Doc. PhDr. Zora Syslová Ph.D. PdF MU Brno PhDr. Irena Borkovcová MBA Externí pracovník PdF MU Brno Toto téma také není doposud...

Bez spokojených učitelů nemohou být spokojení žáci. Pro dobrou atmosféru ve škole je proto zásadní, aby vedení pedagogický sbor podporovalo a naslouchalo jeho potřebám. Vedení by mělo o svůj pedagogický sbor pečovat systematicky, podporovat ho v rozvoji, sdílet s ním fungující postupy a dělat vše pro to, aby se u zaměstnanců předešlo vyhoření. Pojďme se podívat, jak to funguje v ZŠ Lyčkovo náměstí v Praze a ZŠ Máchovo náměstí v Děčíně.

V rámci projektu SYPO v klíčové aktivitě Začínající učitel probíhají velmi úspěšné moderované diskuze s jednotlivými aktéry adaptačního období začínajících učitelů – tedy s učiteli začínajícími, uvádějícími, ale i s vedeními škol. Tyto debaty jsou jasným důkazem toho, že péče o začínající učitele je vnímána jako naprosto zásadní a klíčová nejenom pro učitele samotné a pro celý jejich následující profesní život, nýbrž i pro ty, o jejichž vzdělávání a výchovu se učitelé starají, tedy pro děti. Projekt SYPO realizuje NPI a na jeho financování se podílí EU a MŠMT.