Sezónní potraviny

Proč zařadit houby do našeho jídelníčku? Houby jsou vhodné nejen jako zdroj výživy, ale obsahují také řadu látek, které slouží jako prevence mnoha civilizačních i infekčních chorob (působí například proti nádorovým onemocněním, cukrovce, kardiovaskulárním nemocem, virovým onemocněním), zvyšují imunitu a snižují hladinu cholesterolu. V houbách najdeme vitamíny (provitamín A, vitamín B), minerály (draslík, vápník, hořčík a železo), vlákninu, bílkoviny.

Přibývá dětí, ale i dospělých, kteří mají problémy s konzumací živočišného mléka ať už z důvodu nesnášenlivosti, nebo alergie na nějakou z jeho složek. Je tedy potřeba mléko v jídelníčku nahradit. Možností máme hned několik. V dnešní době nemusíme nutně chodit do specializovaných obchodů, základní sortiment nabízí už supermarkety. Stačí si vyzkoušet oblíbenou značku a pak najít ideální příchuť. Pokud nám záleží na kvalitě a čerstvosti, můžeme si takový rostlinný nápoj připravit i sami. A o tom bude dnešní článek.

Brambory patří po pšenici, kukuřici a rýži mezi nejdůležitější plodiny na světě. Pochází z Jižní Ameriky, z pohoří Andy. K nám se dostaly v 17. století z Holandska a Německa. Tehdy se jim říkalo zemské jablko. Později se vozily z Pruska a lidé je nazývali podle Branibor brambury, odtud snad název dnešní, brambory. Bramborám se také říká potrava chudých, to ovšem neznamená, že by samy byly chudé. Opak je pravdou.

Oproti jáhlám, které mají příjemnou, jemnou chuť, vyniká pohanka velmi osobitou chutí a vůní. Často vyvolává protichůdné reakce. Buď ji lidé milují, nebo striktně odmítají. Nebojte se však experimentovat, zařaďte pohanku do svého jídelníčku a ona se vám odmění zlepšením vašeho zdraví a kondice.

Kolem sóji se čím dál více diskutuje. Je pro náš organismus zdravá, či nikoliv? Může její konzumace plně nahradit živočišnou stravu? Přispívá její pěstování ke kácení deštných pralesů?

Ořechy patří k podzimu už od pradávna. Ještě dříve, než je lidé začali pěstovat, byli jejich sběrači. Zahrnují nejrůznější typy plodů. Obecně se jim říká skořápkoviny neboli skořápkové ovoce. Většina jedlých ořechů roste na stromech, jen arašídy vyrůstají na úponcích pod zemí. Odtud také český název podzemnice olejná.

Jablka, nebo hrušky - co je zdravější, co je chutnější, které jsou oblíbenější? Jsou nám tak známé, a přitom tak tajemné. V naší zemi jde o nejtradičnější ovoce. Na trhu je běžně dostaneme celoročně, záleží pak na odrůdách a jejich sezóně. Nejlepší jsou ty přímo od sadaře, takové ovoce je chutné, voňavé, křupavé a plné vitamínů.

Dávno už odzvonilo době, kdy byl tuk považován za úhlavního nepřítele číslo jedna při hubnutí, ale také za strůjce oběhových a srdečních chorob. Tuk je především nositelem chuti pokrmů. Díky osvětě se lidé postupně přestávají tuků bát a zařazují je zpět do svých jídelníčků. Poznejme tedy taje tuků a olejů a naučme se s nimi zacházet tak, abychom měli jistotu, že svému tělu dáváme jen to nejlepší. Při volbě se tedy řiďme selským rozumem.

  Hody, hody, doprovody Eliška Červeňová, kuchařka Blíží se nám Velikonoce, svátky jara, a s nimi spojené různé tradice a zvyky. Připomínají smrt, ale zejména vzkříšení Ježíše Krista. Před očima...

Ne nadarmo naši předkové hojně pěstovali a také konzumovali česnek a cibuli. Moc dobře věděli o jejich blahodárných účincích pro náš organismus. Hodně se používá i v lidovém léčitelství a v neposlední řadě se bez nich neobejde nejen česká kuchyně.

Luštěniny Eliška Červeňová kuchařka Luštěniny neboli bobovité mají svá semena v luscích, jejichž forma může být velice různorodá. Lusk může být kulatý, plochý, dlouhý nebo krátký, tlustý nebo tenký,...

Vynecháme-li dělení podle výskytu kostí a podle fyzikálního stavu, tedy hluboce zmrazené, čerstvé, chlazené a rozmrazené, existuje celá řada mezinárodně sjednocených úprav. Asi nejvíce práce v kuchyni si užijete s celou nekuchanou rybou, ty jsou nabízeny převážně v čerstvém stavu, pak máme samozřejmě celé ryby kuchané, kuchané bez hlavy, s hlavou a s nebo bez žaber.

Čas letí jako bláznivý, přehoupli jsme se přes jarní dny a už tu máme krásné letní počasí, které přímo láká k dlouhým procházkám po lese. Příjemně se protáhneme, utužíme tělo, nadechneme čerstvého vzduchu, vyčistíme si hlavu a při troše štěstí si přineseme domů úlovky v podobě hub.

Ryby patří k nejstarším potravinám a jsou vedle savců a ptáků třetím nejvýznamnějším zdrojem masa. První zmínky o rybolovu pocházejí již z mladší doby kamenné. První záznamy o odchovu ryb v akvakulturních farmách pocházejí z pátého století před naším letopočtem z Číny, na území dnešní České republiky se datuje od roku 1115.

Jaro se nám hlásí o slovo a všude kolem nás něco kvete. Ta barevná krása květů nemusí být jen pastvou pro naše oči. Zapojme všechny své smysly a dopřejme si plnými doušky vše, co pro nás příroda připravila. Objevme společně něco krásného, voňavého, a hlavně chutného!

Naše tělo má ve všech ročních obdobích přibližně stejné výživové nároky, tudíž jídelníčky v jednotlivých ročních obdobích by se zásadně lišit neměly. V létě ovšem máme větší chuť na lehčí a studenější pokrmy, v chladnějších měsících je přirozené, že se chceme spíše zahřát. Ideální je dávat v jakoukoli roční dobu přednost sezónním potravinám.

Salátovou zeleninu vnímáme spíše jako doplněk stravy, bez lákavé chuti. To je ovšem veliká škoda, protože salátové listy jsou velmi chutné, příjemně aromatické, a navíc bohaté na zdraví prospěšné látky, které jsou jako stvořené pro udržení štíhlé linie. Jejich nabídka je tak pestrá, že si je můžete dopřávat po celý rok. Již staří Řekové a Římané si cenili listů pro jejich léčivé schopnosti, a dokonce podle nich přinášely štěstí.

Chléb je pro nás odpradávna potravinou na prvním místě. V minulosti bylo pečení chleba nejen technologickým procesem, ale hlavně rituálem, ke kterému se dnes mnoho domácností vrací, neboť sdružuje rodinu.

A máme tady podzim. Je to doba sklizní úrody všeho, co nám vyrostlo nejen na zahrádkách a v lesích, ale také ve vodách. Pestrý svět ryb je nesmírně bohatý, ať už ryby pocházejí z moří, oceánů, nebo jezer, řek a potoků.

Jak by asi vypadal náš jídelníček bez rozmanitých druhů zeleniny pěstované u nás i v cizině? Zelenina se stala významnou součástí naší výživy. Zeleninu u nás pěstovali již staří Slované. Dokázala nahradit maso, jehož byl často nedostatek, a objevovala se především na jídelníčku chudších vrstev obyvatelstva. Díky novým metodám pěstování a zlepšování transportu jsou dnes různé druhy zeleniny k dostání téměř nezávisle na sezóně i u nás. Mezi nejznámější druhy patří cuketa, lilek, artyčok nebo topinambur.